Podzemní pískovna Bílý kůň

Jako Bílý kůň bývá označován systém podzemních prostor v Praze-Hloubětíně, lokalitě Hutě, severně od ulice Nad Hutěmi.

Historie

Původní název Fejkova pískovna odkazuje k účelu, pro který byly chodby a sály vyraženy a jímž byla podzemní těžba kvalitního písku určeného mj. pro stavby okolních domů. Pískovna pochází pravděpodobně z konce 19. století, původnímu účelu sloužila do konce 2. světové války, po které byla přeměněna na podzemní sklad ovoce a zeleniny včetně prodejního příslušenství. Tehdy byl zavezen hlavní vstup a nadzemní část pískovny sutí a struskou z průmyslových objektů (ČKD) poškozených bombardováním. Sklady přestaly být využívány v 80. letech 20. století a pískovna byla postupně větracími a vstupními otvory zanášena místními obyvateli, kteří zaplnili část prostor komunálním odpadem. Na počátku 10. let 21. století byla pískovna zabezpečena proti vniknutí ocelovými pokopy a zámky.

Popis

Podzemní pískovna se rozkládá na ploše přibližně 75 m × 75 m, rozdělená na tři souvislejší prostory v různých výškových úrovních, oddělené několika užšími chodbami. Všechny tři prostory jsou nevyzděné (kromě tří místností za původním vstupem zasypaným struskou), vylámané přímo v pískovci v podobě sálů vysokých 4 m - 5 m podepřených pískovcovými bloky připomínajícími sloupy rozšiřující se směrem k podlaze a stropu. Alternativně lze prostory popsat jako hustou a nepravidelnou spleť chodeb oválného až kruhového průřezu. Stěny chodeb jsou natřené vápnem na bílo. Složitý tvar a množství propojek a spojek jsou předpokladem téměř jistého zabloudění v podzemním labyrintu a pozdějším sebeobjevená na nečekaném místě, které jsou zajímavým zážitkem, jež stojí za vyzkoušení.

Vítejte v Bílém koni, také zvaném Fejkova pískovna. Ojedinělý podzemní labyrint překvapí svojí rozlehlostí a členitostí.

Původní vchod do podzemního areálu je zazděn a zavalen škvárou.

Zaklenuté vstupní prostory skrývají váhu a nejzachovalejší pozůstatky elektroinstalace.

Vyzděné části podzemního labyrintu záhy přechází v rostlou skálu.

Také ostatní vstupy a vchody jsou zasypány struskou a sutí.

Strop podzemní pískovny je místy tvořen traverzami, jejichž životnost je zjevně omezená.

Původně vedla do podzemní pískovny z povrchu celá řada vstupů, dnes však až na výjimku uzavřených.

Místy má člověk dojem, že se ocitl při natáčení seriálu Byl jednou jeden život.

Občané hlavního města žel významnou část podzemí znehodnotili nelegálním ukládáním odpadů.

Největší hromada odpadů je tak velká, že po ní lze vyšplhat až na povrch zemský.

V labyrintu není možné záhy nezabloudit. Je to ale zabloudění velkolepé.

Milovníci bludišť si přijdou v podzemí na své. Chodby vedou ve více výškových úrovních a protínají se nepravidelně.

Do některých částí pískovny se lze protáhnout jen úzkou skulinou, za kterou ovšem čekají další velkolepé sály.

Stěny navápněné na bílo vypadají jako by byly z vápence, i když má Bílý kůň ke krasu hodně daleko.

Vyvrcholením a hlavním srdcem labyrintu je pískovcový obelisk ve tvaru křesla zvaný prostě menhir. Někteří pátrači věří v jeho magickou moc.

Zdroje

1. Objev i ztráta nových podzemních prostor v Praze 14 - Hloubětíně (článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2006), dostupné z http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/hloubetin.htm.

Komentáře: